کارل استکلی

Začínal u různých kočovných divadelních společností. Od roku 1928 do roku 1938 působil jako inspicient a rekvizitář v Osvobozeném divadle. Roli inspicienta si pak zahrál i ve Voskovcově a Werichově filmu Pudr a benzín. Od roku 1933 začal také psát filmové scénáře, nejprve pro jiné režiséry (např. Václava Wassermana), později pouze pro své vlastní filmy. Umělecká kvalita těchto scénářů však měla velmi stř��davou úroveň, mezi jeho scénáři lze nalézt jak filmy vynikající, tak i zcela podprůměrné. V Osvobozeném divadle upravoval na podnět Jana Wericha hry pro děti (např. Ostrov dynamit، Divotvorný klobouk) a psal sám i pohádky، jejichž ústřední postavou býval Kapitán a Bun. devět loupežníků).

Režírovat začal po druhé světové válce v roce 1945. Celý život byl vždy plně konformní s vládnoucím režimem a točil i díla politicky značně tendenční a ideově velice problematická. Z tohoto důvodu je dnes celá jeho umělecká dráha považována za velice nevyrovnanou a společensky rozporuplnou. Vedle snímků velice kvalitních a divácky atraktivních natočil velké množství děl průměrných či vyloženě podprůměrných. Jako disciplinovaný člen KSČ byl za svůj politický postoj tehdejším vládnoucím komunistickým režimem velmi často oceňován، odměňován i umělecky protežován. V roce 1973 získal titul národní umělec.